Do galerií a na výstavy chodím ráda a často, před obrazy postávám, přemýšlím, medituju, kochám se…Co nečekám a nevítám, je hulákání a hlasité telefonování. A nebudu sama, i v méně kulturním prostředí České dráhy zavádějí tzv. tiché oddíly. Vůbec nemám na mysli malé děti, je fajn, když je rodiče na obrazy vezmou. I to, že jiný spolunávštěvník je hulvát, co ruší, ně sice netěší, ale chápu to. Co nechápu, je jak je možné, že totéž někde dělá personál galerie.
Nejčerstvěji na úžasné výstave Karla Malicha v Jízdárně na Hradě. Nápaditá instalace, pozoruhodné dílo. Proč ale sakra je u schodiště k druhé části výstavy takový binec jako kdesi na dvorku? Tentokrát jen rozbitá skleněná dvířka, minule, na Kolíbalovi, tam byl starý mrazák a na něm papírové krabice. Krabice tam už nejsou, mrazák asi zůstal, jen je zakryt voskovaným plátnem či co to je. Na schodišti pak postávají dva hlídači a hlasitě klábosí, a přehlušují zvuk doprovodného filmu. Výstava je tuším pod záštitou prezidentské kanceláře. No jaký prezident, takový personál výstavní síně, že.
“Malichova tvorba je plná světla, pozitivní energie a objevování“, uvádí Petr Volf na webu Kultura na Hradě. To mohu podepsat, jen bych ráda, kdyby mi nikdo ten zážitek nekazil.
Na webu www.artcasopis.cz je rozhovor s Karlem Malichem, který stojí za přečtení. K výstavě je vydán krásný velkoformátový katalog. Zase ale šťouravé ale. Proč, když kdekterá oblastní galerie má vlastní krásné papírové tašky, Jízdárna Pražského hradu dává katalog do děsivé igelitky, která je tak malá, že katalog stejně nesete v podpaží, neb ucho tašky by vám ve spolupráci s křídovým papírem katalogu ukouslo kus prstu?
Stejně tristní zážitek jsem měla vloni v Hradci Králové, kde zadumaná plátna výstavy Na duši nepokoj rušila paní hlídačka plkáním do mobilu. Na mou zdvořilou výzvu, zda by mohla přestat rušit, se tvářila velmi ukřivděně a při odchodu si mě ještě s pokladní měřily nevlídnými významnými pohledy, zřejmě jsem byla za potížistku.
Na druhou stranu, toho profesinálního zažívám více. Za všechny jmenuji Západočeskou galerii v Plzni, Moravskou galerii v Brně a v Praze DOX, kde jsou vysloveně milí.
Bude to tak i na Hradě, nebo Kultura na Hradě bude nadále jen názvem webu?